Výživné na dítě bývá po rozvodu rodičů často otázkou sporů. Rodič, který dítě získá do své péče, obvykle trpí pocitem, že dostává málo. Na druhou stranu rodič, který je nucen platit alimenty, většinou tvrdí, že jejich výše je příliš vysoká. Jak se tedy výživné vlastně počítá a určuje?
Dohoda mezi partnery je nejlepším řešením
Nejideálnější je případ, kdy se obě strany jsou schopny dohodnout a stanoví si výživné individuálně na výši, s níž jsou obě strany spokojeny. V takovém případě je výše výživného různé vysoká, vždy platí, že s ní souhlasí oba partneři. Tento optimální případ ale nastane málokdy, protože o výši výživného pro děti obvykle rozvádějící se strany svádějí tvrdý boj. Pak nastává situace, kdy je nezbytné, aby o výživném rozhodl soud. Ten se do věci vkládá v případě, že se strany nejsou schopny dohodnout. Podle čeho rozhoduje?
Situaci upravuje občanský zákoník
Od 1. ledna 2014 určuje výživné a jeho výši občanský zákoník, který tímto dnem začíná platit. Konkrétně tuto problematiku ošetřuje §193, který v odstavci 1 říká: „ Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného“. Dále navazuje §915, jenž v odstavci 1 uvádí: „Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte“. Je zřejmé, že nejde o žádné stanovení pevných částek, které by zákon obsahoval.
Tabulková doporučení
K dispozici je následující doporučení, k němuž soud přihlíží. Řídí se věkem dítěte. Od 0 do 5 let činí 11–15 % z čistého příjmu osoby, která výživné platí, v intervalu 6-9 let potom 13–17 %, 10–14 let celkem 15-19 %, mezi 15–17 lety 16–22 %. Pokud jde o dítě zletilé, tedy takové, které již překročilo 18. Rok věku, činí výživné 19–25 % příjmu.