František Xaver Zach známý také jako baron Franz Xaver von Zach nebo Jan František Zach (* 4. červen 1754, Bratislava – † 2. září 1832, Paříž) byl významný astronom a matematik narozený na Slovensku. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci a planetka (999) Zacha. Život : Narodil se 4. června 1754 v Bratislavě. Studoval Císařský vojenskou akademii ve Vídni a po skončení studia dosáhl důstojnické hodnosti. Už jako důstojník odešel Zach studovat astronomii do Anglie. Doktorát získal na univerzitě v Oxfordu. V roce 1780 dělal významné astronomické pozorování, pozoroval opozici Marsu.
V roce 1785 vstoupil do služeb rakouské armády, odešel do Londýna av roce 1786 nastoupil v hodnosti podplukovníka do služeb Ernesta II., Který podporoval Zachův zájem o astronomii a svěřil mu stavbu hvězdárny při Gotha. Od roku 1791 se Zach stal jejím ředitelem. Vědecké práce z astronomie psal německy, latinsky a francouzsky a publikoval je od roku 1788 i ve svém časopise Allgemeine Geographische Ephemeriden, který vycházel ve Výmaru. Při pozorování v Gotha se zabýval Především pohybem Slunce. Výsledky pozorování vydal v samostatné práci Nova et correctae Tabulae motuum SOLIS (Nové a opravené tabulky pohybů Slunce), která vyšla v roce 1792 v Gotha. Roku 1798 zorganizoval FX Zach ve své hvězdárně první mezinárodní astronomický kongres. Od roku 1800 začal vydávat měsíčník se širším obsahovým zaměřením – Monatliche Correspondenz zur Beförderung der Érd-und Himmelskunde, který redigoval do roku 1827. Zachem vedena hvězdárna na Seeberg při Gotha si rychle získala ve vědeckém světě velmi dobrou pověst a mnozí astronomové z různých zemí sem přicházeli dělat pozorování.
Zach přežil pak určitý čas v Janově a aktivně se účastnil na budování hvězdárny v italských městech Neapol a Lucca. Od roku 1813 pobýval ve Švýcarsku, nejprve působil v Ženevě, kde založil astronomická observatoř. Z tohoto období jsou důležité Zachová gravimetrické výzkumy. Pak působil v Elfenaube při Bernu av roce 1827 odchází do Francie, do Paříže. Rozsáhlá byla jeho spolupráce s více hvězdáři světového významu a to s M. Hello, Jakovleva, Bakunin, Euler a kartografem Lipským. Uherská akademie věd jej v roce 1832 jmenovala in memoriam za svého člena. Zach zemřel na choleru 2. září 1832 v Paříži.
Zdroj: Wikipedia.org