Slýcháte často pojem odbory, ale máte spoustu otázek ohledně jejich fungování, založení a řadu dalších? Abyste již nebyli na pochybách, přinášíme vám odpovědi na nejčastější otázky spojené s odbory a jejich fungováním, zakládáním a podobně.
Co jsou odbory?
V úvodu je určitě vhodné zmínit, co to odbory vlastně jsou a jak zní jejich definice. Jedná se o sdružení skládající se z jednotlivců, nejčastěji zaměstnanců, kteří se snaží i prosazování zájmů svých členů. Nejčastěji se jedná o cíle pracovní, hospodářské, politické a sociální.
- Odborová organizace je právnická osoba a vzniká nezávisle na státu.
- Počet odborů není omezen.
Odbory zastupují zájmy zaměstnanců
Existence odborů je v souladu s Listinou základních práv a svobod i zákonem práce. Ze zákona se tak odbory zaměstnanců mohou podílet na rozhodování, mají právo znát informace související s pracovištěm a pracovními podmínkami a mohou jednat se zaměstnavatelem například o výši platů, pracovních podmínkách, úpravách pracovní doby a podobně. Jednoduše řečeno: odbory se snaží zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců, zlepšit bezpečnost práce a také jim zajistit co nejlepší ekonomické podmínky.
Jak založit odbory?
Aby mohlo dojít k založení odborové organizace, je důležité, aby alespoň 3 její členové byli zaměstnanci daného zaměstnavatele. Následně již stačí pouze u ministerstva vnitra nahlásit založení nového odboru. Tímto je vznik nového odboru považován za hotový a odbor vzniká následující den po nahlášení na ministerstvu. Samozřejmě je nezbytné existenci odboru nahlásit i svému zaměstnavateli.
Členství v odborech
Stejně jako je založení odborové organizace dobrovolné, také členství v ní je zcela dobrovolné. Zároveň by nemělo docházet k tomu, že by zaměstnavatel nějakým způsobem postihoval zaměstnance, kteří jsou členy odborové organizace.
Odbory státních zaměstnanců i v soukromém sektoru
Odborové organizace vznikají ve všech sférách a napříč všemi společnostmi. Odbory se mohou dále sdružovat podle profesí do odborových svazů. Ty se dále mohou slučovat do asociací a konfederací. Tím nejvýznamnějším sdružením odborových svazů v České republice je ČMKOS, tedy Českomoravská konfederace odborových svazů. Toto uskupení společně s ASO ČR (Asociací samostatných odborů) zastupuje odbory v Radě hospodářské a sociálně dohodě, neboli Tripartitě. Předsedou ČMKOS je od roku 2014 Josef Středula.
Stávková pohotovost
Jakákoliv odborová organizace může vyhlásit takzvanou stávkovou pohotovost. K jejímu vyhlášení potřebuje doložený souhlas o účasti na stávce libovolného počtu zaměstnanců, kterých se důvod sporu týká.
Kolektivní vyjednávání
Zástupce odborů může zaměstnavateli předložit návrh kolektivní smlouvy, na kterou je zaměstnavatel povinen písemně reagovat do 7 dnů. Poté začíná kolektivní vyjednávání, na jehož konci by měla být podepsána kolektivní smlouva. Veškeré postupy tohoto vyjednávání, včetně postupu během stávek, jsou specfikovány v zákoně, konkrétně v části o kolektivním vyjednávání. Než se tedy rozhodne odborová organizace přejít k návrhu kolektivní smlouvy a následnému vyjednávání, měli by si její členové pečlivě nastudovat veškeré k tomu potřebné zákony.
Odbory v České republice
Zajímá vás, kolik je v Česku celem odborů? Jejich podrobný seznam je dohledatelný na internetu a volně k nahlédnutí každému občanovi České republiky, protože odbory jsou součástí Veřejných rejstříků. K jejich vyhledání stačí znát název odboru.
Jste členy odborové organizace nebo zvažujete členství v odboru na vašem pracovišti? Podle Listiny základních práv a svobod a Zákoníku práce na to máte nárok. Členství v odborech je dobrovolné a lze z nich kdykoliv vystoupit.
Zdroj foto: www.freepik.com