Pokud jste v evidenci Úřadu práce, ztratili jste své zaměstnání a doma být jen tak nechcete, možná se poohlížíte po možnosti přivýdělku. I v případě, že jste v evidenci Úřadu práce, si můžete něco přivydělat, ovšem jen za jistých podmínek. Co musíte splňovat a jakými pravidly se v tomto případě musíte řídit?
Pokud pobíráte podporu v nezaměstnanosti, na přivýdělek zapomeňte
Pravidla jsou jasně daná, a jestliže jste na Úřadu práce a současně máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, kterou pobíráte, přivydělat si nesmíte oficiálně vůbec nic. Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok všichni ti, kteří byli účastníky na důchodovém pojištění minimálně dvanáct měsíců v posledních dvou letech.
Pokud tedy přijdete o práci, půjdete se zaregistrovat na Úřad práce a během posledních dvou let jste byli zaměstnáni nebo si platili sociální pojištění alespoň dvanáct měsíců, nárok na podporu mít budete.
Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti se pak odvíjí od věku příjemce takové dávky.
- Lidé do padesáti let mají nárok na pobírání podpory po dobu pěti měsíců
- Lidé ve věku padesát až pětapadesát let pak po dobu osmi měsíců.
- Starší pětapadesáti let mohou pobírat podporu v nezaměstnanosti až jedenáct měsíců.
Podpora v nezaměstnanosti sice mnohdy nemusí na živobytí stačit, ale ani tak si přivydělat nemůžete.
Dvojí evidence na Úřadu práce
Úřad práce samozřejmě nemá pomáhat jen těm, kteří jsou úplně bez zaměstnání, ale funguje i jako instituce, která vám může pomoci najít si zaměstnání lepší. Pokud se půjdete na Úřad práce zaregistrovat, narazíte na dva různé formuláře, které se od sebe dost výrazně liší. Rozlišují se dva základní pojmy, uchazeč o zaměstnání a zájemce o zaměstnání.
Každý, kdo se ocitne bez práce a zcela bez příjmů, ocení možnost registrace na Úřadu práce, kdy pak stát platí zdravotní pojištění. V tom případě jste uchazečem o zaměstnání a musíte vyplnit formulář s názvem Žádost o zprostředkování zaměstnání. Současně si pak můžete zažádat i o podporu v nezaměstnanosti. Doba, kdy je pobírána podpora v nezaměstnanosti, se pak bere jako náhradní doba pojištění a je započítávána do účasti na důchodovém pojištění.
Na Úřad práce se ale můžete jít zaregistrovat i v případě, že zaměstnání máte, ale úplně vám nevyhovuje a rádi byste si našli lepší místo. V tom případě pak budete zájemcem o zaměstnání a budete muset vyplnit Žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. V tom případě můžete normálně vydělávat, stát za vás ale samozřejmě nebude platit zdravotní pojištění, ani nebudete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale můžete díky Úřadu práce stále hledat nové a lepší pracovní uplatnění.
Jste uchazečem o zaměstnání? Kolik si můžete přivydělat?
Jste-li uchazečem o zaměstnání, vyplnili jste a podali žádost o zprostředkování zaměstnání bez žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebo rovněž v případě, že vám podpora nebyla přiznána nebo jste již překročili dobu, kdy jste ji mohli pobírat, můžete být v evidenci Úřadu práce a současně si můžete přivydělat.
V tom případě nemusíte řešit platbu zdravotního pojištění, to stále platí za vás stát, ale zároveň budete značně limitování v tom, kolik si budete moci přivydělat. Zákon totiž v tomto případě umožňuje uchazečům o zaměstnání v evidenci Úřadu práce si přivydělávat ale pouze do výše poloviny aktuální minimální mzdy. V tomto roce si tedy můžete jako uchazeč o zaměstnání přivydělat pouze maximálně 8650 korun hrubého měsíčně. To, že si začínáte přivydělávat, samozřejmě musíte i okamžitě na Úřadu práce nahlásit.
I zde ale pozor. Už není možné mít podepsanou Dohodu o provedení práce a být zároveň v evidenci Úřadu práce. U zaměstnavatele můžete podepsat pouze Dohodu o pracovní činnosti nebo Pracovní smlouvu. Těchto smluv pak můžete mít i více, ale výdělky se v tom případě sčítají, a tak si můžete pořád vydělat pouze 8650 korun hrubého celkem.
Pokud se necháte zaměstnat a budete v evidenci Úřadu práce, půjde o takzvané nekolidující zaměstnání. Stát tak povoluje práce onu maximální povolenou částku, kterou si můžete vydělat, pokud jste evidování na Úřadu práce.
Zdroj foto: www.freepik.com