Někteří zaměstnavatelé nechtějí hned na začátku dávat zaměstnancům smlouvu na hlavní pracovní poměr, a tak volí raději dohodu o provedení práce nebo dohodu o provedení činnosti. Tyto dvě pracovní smlouvy jsou také typické pro brigádníky. I když ale nepracujete na hlavní pracovní poměr, může se vám stát nehoda nebo můžete onemocnět. Kdy budete mít nárok na nemocenskou?
Kdy vám vznikne nárok na nemocenskou?
Pro začátek je nutné si ujasnit, kdy vlastně vzniká nárok na nemocenskou. To jen tehdy, pokud se stanete účastníkem nemocenského pojištění. V praxi to znamená, že tím se stává vždy zaměstnanec se smlouvou na hlavní pracovní poměr, a v některých případech právě i brigádník s dohodou o provedení práce nebo s dohodou o provedení činnosti. V případě dohod to má ale háček. Účastníkem se stanete až v případě, že převýšíte daný limit.
Jaké jsou limity u brigádnických dohod?
U DPČ je to jiné než u DPP, a to konkrétně právě stanovenými limity. U DPČ je maximální počet odpracovaných hodin týdně stanoven na 20 a u DPP nesmí být překročeno 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, brigádnických smluv ale můžete mít uzavřeno vícero. Pak se posuzuje výše výdělků.
Zde jsou limity u DPČ 3499 Kč a u DPP 10000 Kč. Pokud si tedy vyděláte za měsíc více, a to třeba jen o jednu korunu, stáváte se účastníkem nemocenského pojištění a musíte odvádět povinné pojistné odvody jako každý jiný zaměstnanec. V tom případě ale máte samozřejmě i nárok na nemocenskou.
Co když na nemocenskou nedosáhnete?
V případě brigádnické smlouvy, tedy dohody, jen málokdy má možnost zaměstnanec překročit dané limity, a tím mít i nárok na nemocenskou. Co tedy dělat, když onemocníte a do práce nemůžete? Pokud nechcete zůstat bez příjmů, můžete to vyřešit vhodnou pojistkou, kterou si sami budete hradit. Pojištění v době nemoci dnes běžně nabízejí pojišťovny jako součást životních pojistek.
Brigádnické smlouvy mají své výhody, ale občas i nevýhody. Jako je právě nemoc a její kompenzace.
Zdroj foto: freepik.com