Žilina

Metropole na severu středního Slovenska Žilina (nebo Silein,,) je krajské a okresní město na severozápadě Slovenska na soutoku řek Váh, Kysuca a Rajčanka. Počtem obyvatel 84 579 je Žilina čtvrté největší město na Slovensku. Je administrativním, hospodářským a kulturním centrem severozápadního Slovenska.

Polohopis

Město leží na severozápadním okraji Žilinské kotliny a na začátku Bytčianském kotliny a na soutoku Váhu s řekami Kysuca a Rajčianka. Žilinská kotlina se nachází mezi horskými zadní stěnou pohoří Malá Fatra, Strážovské vrchy, Súľovské vrchy, Javorníky a Kysucká vrchovina.

Části města

• Město Žilina se skládá z těchto částí: Bánová, Bôrik. Brodno, Budatín, Bytčica, hájek, hlíny, Mojšova Lúčka, Považský Chlmec, Rosinky, Solinky, Staré město, Strážov, Trnové, Vlčince, Vraní, Zádubnie, Zástranie, Závodní a Žilinská Lehota
• Ostatní lokální části: Frambor, Hruštín, kalů, Malá Praha, Nová Žilina, Nový Chlmec, Rudiny, Šašvárka, Šibenice, Velký díl a Závaží.

Ulice

• Žilinské ulice
• Žilinské náměstí

Vodní toky

• Od východu na západ protéká městem nejdelší slovenská řeka Váh. Na území města, při Budatínský parku, se do Váhu vlévá řeka Kysuca. Při Strážove se do Váhu vlévá další řeka – Rajčanka, Žiliny kdysi nazývaná Žilinka, nebo i Rajčianka.
• Kromě toho se do Váhu vlévají: Stráňavský potok (levý), Rosinka (levý) s Jabloň (do ní dále Chotárna potok a Breznička potok); do Kysuce Brodnianka (levý) a Liešovský potok (levý); do Rajčanky Pekařská potok (P) , Bitarovský potok (levý) a Bradový (Ľ).

Vodní plochy

Na řece Váh se nacházejí dvě přehrady a vodní elektrárny Vodní dílo Žilina a Vodní nádrž Hričov.

Symboly města

Erb města sestává z dvojkříže a dvou hvězd na olivově zelenou podkladu. Dvojkříž a hvězdy jsou zlaté (resp. žluté). Dvojkříž má byzantský původ vycházející z Cyrilo-metodskej tradice. Erb města Žiliny má vysokou heraldický hodnotu a patří mezi nejstarší městské erby nejen na Slovensku. První vyobrazení znaku města pochází z roku 1379.

Dějiny

Oblast dnešní Žiliny byla osídlena již v pozdější době kamenné (okolo 20 000 let př. Kr.). Z tohoto období je známo sídlo v dnešní městské části závodu. Další osídlení pochází z doby bronzové a železné (halštatské hradiště). Slované začali osídlovat území dnešní Žiliny v pátém století. Z 9. století pocházejí sídliště na Bôrik či mohyly v Bánov. V 9. století zde byl podle pověsti postaven první románský kostel.

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1208, kdy Žilinu tvořilo několik Slovensku osad rozptýlených 0,5 – 2 km od Kostela sv. Štěpána (v latinsky psané listině nitranského župana Tomáše se území Žilinynazývá terra de Selinan). Největší z osad se pravděpodobně nacházela na místě současného historického jádra Žiliny. Její součástí byl i kostel s polokruhovou apsidou nacházející se na místě současného farního kostela (Kostela Nejsvětější Trojice), jehož základy vyčuhují zpod současné stavby. Pravděpodobně tato z osad byla koncem 13. století zničena, poškozený byl i její kostel, který byl následně podle výzkumu archeologů opravován.

Němečtí kolonisté ze slezského těšínského knížectví zahájeny před rokem 1300 stavět nové sídlo. Jádrem města se stal tzv.. náves (dnešní Mariánské náměstí), přičemž kostel se ocitl na jeho okraji. Z roku 1312 pochází první zmínka o Žilině jako městě, přestože po právní stránce se Žilina stala městem ještě před rokem 1300. V dalších letech se dostala do vlastnictví Matúše Čáka Trenčínského. Po jeho smrti v roce 1321 se Žilina stala městem na královské půdě. V tomto roce uherský král Karel Robert z Anjou osvobodil město od mýta a udělil mu další výsady. Nejstarší známá pečeť s erbem Žiliny je z roku 1379, ačkoli její typárium bylo vyhotoveno ještě za Arpádovců. Během 14. století byla Žilina malé město a počet obyvatel zřejmě nepřekročil 900.

7. května 1381 získalo slovenského obyvatelstvo mající převahu v počtu obyvatel rovnoprávnost s německými kolonisty listinou Privilegium pro Slavia (vydána uherským a polským králem Ludvíkem I. Listina stanovila podíl počtu členů městské rady (polovina Slováků a polovina Němců). V tomto období vzniká i Žilinská městská kniha , významná literární a právní památka. První zápis v němčině pochází z roku 1378, první zápis ve slovenském jazyce pochází z roku 1451. Poslední zápisy v knize pocházejí z roku 1561. Během let 1431 až 1434 Žilinu dvakrát dobyli a vypálili husitské vojska a na určitý čas město upadlo. V roce 1610 se pod patronem palatina Juraje Turza sešli v Žilině zástupci evangelické církve na Žilinské synodě. Synoda dokončeny organizaci evangelické církve na Slovensku, kterou se i formálně odtrhli od katolické církve.

Žilina se stala v následujících staletích významné centrum řemeslné výroby, obchodu a vzdělávání. Od konce patnáctého století postupně vznikly cechy kožešník, krejčí, řezníků, kovářů, súkenníkov. Ve městě bylo koncem 17. století 16 cechů a pracovalo zde přibližně 200 dílen (asi 150 Hlavy soukenických). V období baroka vznikly barokní kláštery a kostely – Kostel sv. Pavla na rynku, Kostel sv. Barbory ​​na kalů, Královská celnice a jiné stavby.

První písemná zmínka o žilinském gymnáziu (akademii) pochází z roku 1542. Od roku 1665 působila v Žilině první kníhtlačiareň. V roce 1691 zřídili jezuité ve městě níže gymnázium.

Během revolučních let 1848/49 se při Budatíne na přelomu let odehrála vítězná bitva Slovensku dobrovolníků nad maďarskými gardami (v rámci zimní výpravy z Jablunkova do Košic). Po ukončení bojů vystoupili na dnešním Mariánském náměstí Ľudovít Štúr a Jozef Miloslav Hurban. Koncem 19. století mělo velký význam pro rozvoj města a okolí vybudování železničních tratí. Košicko-bohumínská železnice byla dokončena v roce 1872 a železnice do Bratislavy byla dokončena v roce 1883. Žilina se tak stala ještě důležitější dopravní uzel, což vytvořilo vhodné podmínky pro vznik významných podniků. V roce 1903 se ve městě konala Hornouhorská průmyslová výstava.

Žilina patřila k prvním městům na Slovensku, které se přihlásily k Martinské deklaraci (30. 10. 1918) Už 2. listopadu 1918 byl na lidovém shromáždění v Městském domě zvolen šestnáctičlenné Slovenský místní výbor v čele se žilinský kaplanem Tomášem Růžičkou. Od 12. prosince 1918 do 3. března 1919 sídlilo v Žilině Ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska. Žilina byla tehdy prvním sídlem slovenské vlády a hlavním městem Slovenska. Zvláštní pozornost si zasluhuje prohlášení autonomie Slovenska Josefem Tisem 6. října 1938, historická událost, která svým významem přesahuje dějiny Žiliny a sehrála velkou roli v rámci celého Slovenska.

Prudký rozvoj zaznamenala Žilina po druhé světové válce. Vzniklo mnoho závodů a podniků, nových škol a výzkumných ústavů. V letech 1949-1960 byla krajským sídlem, které bylo obnoveno v roce 1996. Od roku 1960 je ve městě Vysoká škola dopravní, nynější Žilinská univerzita. Ve městě přibyly velké sídliště hlíny, Vlčince, Solinky a hájku. Po roce 1990 prochází město bouřlivým vývojem. Probíhá rekonstrukce starého města, z vlastních zdrojů si město vybudovalo trolejbusovou dopravu, pokračuje výstavba dálničních přivaděčů a mimoúrovňových křižovatek. Vsoučasném období je Žilina komplexním multifunkčnost městem a se svým okolím třetím nejvýznamnějším průmyslovým centrem na Slovensku.

Obyvatelstvo

V Žilině žijí převážně obyvatelé slovenské národnosti. Počet obyvatel jiných národností je velmi nízký. Po náboženské stránce žijí ve městě převážně příslušníci římskokatolické církve. Od roku 2008 je Žilina sídlem římskokatolického biskupství.

Etnické složení obyvatelstva (podle údajů z roku 2001Slováci – 96,90%, Češi – 1,61%, Romové – 0,23%, Maďaři – 0,12%, Němci – 0,07%, Poláci – 0,05%, Ukrajinci – 0,04%, Rusíni – 0,04%, a jiní

Náboženské složení obyvatelstva (podle údajů z roku 2001římští katolíci – 74,91%, bez vyznání – 16,74%, protestanti (hl. evangelíci av) – 3,71%, řečtí katolíci – 0,31%, pravoslavní – 0,11%, a jiní

Celkový počet obyvatel: 84 605 k 31.1. 2011

Jednotlivé městské části:Staré město 9339, hlíny 11993, Bánová 1880, Bôrik 3442, Brodno 1287, Budatín 1609, Bytčica 2048, hájek 7938, Mojšova Lúčka 427, Považský Chlmec 1329, Rosinky 717, Solinky 14278, Strážov 550, Trnové 2437, Vlčince (I – IV ) 19393, Vraní 750, Zádubnie 727, Zástranie 940, Závodní 2414, Žilinská Lehota 305.

Politika

Zastupitelstvo

• Primátor města: Igor Choma
• městské zastupitelstvo: 31 poslanců:
  • Volební obvod Staré město, hlíny I-IV, hlíny VIII: 5 poslanců
  • Volební obvod hlíny V-VII, Bôrik: 4 poslanci
  • Volební obvod Solinky: 5 poslanců
  • Volební obvod Vlčince: 7 poslanců
  • Volební obvod hájek: 3 poslanci
  • Volební obvod Bytčica, Rosinky, Trnové, Mojšova Lúčka: 2 poslanci
  • Volební obvod závodě, Bánová, Strážov, Žilinská Lehota: 2 poslanci
  • Volební obvod Budatín, Považský Chlmec, Vraní, Brodno, Zádubnie, Zástranie: 3 poslanci

Někteří bývalí starostové:

• Ivan Harman (2006 – 2010)
• Ján Slota (1990 – 2006)
• Vojtech Tvrdý (1938 – 1945)

Kultura a zajímavosti

Film

Ve městě je v provozu jedno kino (Kino Centrum) a více kinosálů v OC Mirage, OC Max. 21. listopadu 1921 v žilinském kině Grand Bio Univerzal se konala premiéra prvního slovenského svého celovečerního hraného filmu Jánošík bratrů Siakeľovcov. Natočila ho americko-slovenská společnost Tatra Film Corporation. Film měl i americkou verzi, která měla premiéru v Chicagu 1. prosince 1921.

Divadlo

• Městské divadlo
• Loutkové divadlo

Muzea a galerie

• Považské muzeum v Žilině (expozice v Budatínský zámku)
• Muzeum židovské kultury, expozice judaík
• Považská galerie umění
• Galerie Klasik
• Galerie na Horním vale
• Galerie Aura

Hudba

• Dům umění Fatra
• Státní komorní orchestr Žilina
• Folklorní soubory Rozsutec a Stavbař

Pravidelné akce

• Žilinské kulturní léto
• Staroměstské slavnosti, poslední květnový týden
• Jašidielňa (festival tvořivosti postižené mládeže), začátek září
• CarnevalSlovakia Žilina, největší slovenský masopustní festival
• Žilinský literární festival

Ostatní

• Stanice Žilina-Záriečie – centrum současného umění a kulturně-sociálních aktivit

Média

• Rádio – Rádio Fajn – v současnosti nevysílá, Rádio Frontinus, Rádio ZET
• Televize – TV Patriot
• Tisk – týdeníky Zlínský večerník a Žilinské noviny

Stavby

Památky

Historické jádro Žiliny je městskou památkovou rezervací. Centrem města je čtvercové Mariánské náměstí s arkádami po celém obvodu a dvěma přilehlými ulicemi. Vybudované bylo v 12. století. Na náměstí se nachází Kostel Obrácení svatého Pavla s klášterem jezuitů, stará budova radnice se zvonkohrou a barokní socha Neposkvrněné Panny Marie (Immaculate) z roku 1738, která stojí uprostřed náměstí. Vybudována byla na počest ukončení rekatolizace ve městě. Nedaleko náměstí stojí Kostel Nejsvětější Trojice, vedle něj Burianova věž.

• Budatínsky zámek, hrad na soutoku řek Váh a Kysuca ve zprávě Povážského muzea
• Římskokatolický dřevěný kostel sv. Juraje v městské části Trnové (jeden z mála dřevěných kostelů mimo východního Slovenska)
• Kostel sv. Štěpána – krále v části Rudiny na Závodský ulici. Nejstarší architektonická památka v Žilině.
• Kostel sv. Barbory ​​(Františkánský kostel) z let 1723-1730 na Ul.. JMHurbana. Mimořádně cenné barokní vybavení kostela.
• Evangelický kostel na ulici Martina Rázusa byl postaven v letech 1935-1936. Stavbu projektoval nestor slovenského architektů Michal Milan Harminc.
• Ortodoxní synagoga na Dlabačovej ulici. Dnes je v synagoze muzeum – expozice Muzea židovské kultury.
• Neologická synagoga na Hurbanovo ulici od významného architekta moderny prof. dr. Petra Behrense

Pomníky

• Socha sv. Cyrila a Metoděje na balustrádě nad Hlinkovy náměstím. Socha byla odhalena v roce 2004 a její autor je žilinský akademický sochař Ladislav Berák.
• Socha Andreje Hlinky – Otce národa na hlinkové náměstí, autor Ladislav Berák.
• Socha Antonína Bernoláka od akademického sochaře Juraje Brišáka. Dílo bylo vytvořeno v roce 2000 a je umístěno na Ul.. Antona Bernoláka.
• Památník RTN. Jozefa Gabčíka, kpt. in memoriam, na Závodský ulici. Autor busty a pomníku je akademický sochař Štefan Pelikán.
• Památník židovským občanům „Cesta bez návratu“ byl odhalen v roce 2004. Je umístěn na Závodský cestě blízko kasáren. Autory památníku jsou Jacob Enyedi a Arieh Klein.
• Památník obětem války v Městském parku od sochaře Rudolfa Pribiša rodáka z Rajce.
• Bronzová busta generála MR Štefánika na Štefánikově náměstí. Autor Ladislav Berák.
• Socha Ľudovíta Štúra byla odhalena v roce 2002 a je postavena na náměstí Ľudovíta Štúra. Autorem sochy je akademický sochař Ladislav Berák.
• Památník Slovensku dobrovolníkům. Je postaven v Budatíne na náměstí hrdinů na počest bojů Slovenského dobrovolníků.
• Památník Jozef Miloslav Hurban odhalen v roce 2006 v Budatíne. Autorem jezdecké sochy je Ladislav Berák.
• Památník obětem komunismu, odhalený v roce 1998, nachází se před Městským úřadem v Žilině na náměstí obětem komunismu. Autor díla je sochař Milan Lukáč.
• Reliéf SNP na Vojenském hřbitově na Bôrik. Autor největšího reliéfu na Slovensku je Ladislav Berák.
• Památník – busta mešťanostovi Žiliny JUDr. Vojtěchovi Tvrdému. Busta je umístěna na budově Městskéhodivadla.
• Památník – busta evangelického biskupa Fedora F. Ruppeldta. Busta je umístěna na budově Městského divadla, autor Ladislav Berák.
• Památník žilinský hasičům (1957) na náměstí hasiče. Dílo je od akademického sochaře Stanislava Bíroš.
• Vojenský hřbitov na Bôrik.

Nejvyšší budovy ve městě

Nejvyšší konstrukcí či stavbou v Žilině je komín teplárny s výškou 192 metrů.

Pořadí	Název	Městská část	Výška	Podlaží	Rok otevření	Využití
1.	Amfiteátr	Bôrik	77,8 m	25	2010	obytný dům
2.	Europalace	Vlčince	72,6 m	22	2010	obytný dům
3.	budova Váhostav	Hlíny	asi 50 m	14	před 1989	kanceláře
4.	Holiday Inn	Centrum	asi 47 m	10	2007	hotel
5.	Trojčata na hlíně	Hlíny	asi 42 m	14	před 1989	obytný dům
6.	The Cube	Vlčince	39 m	13	2010	obytný dům

Parky

• Žilinský městský park (nachází se v centru města, v parku se nachází fontána a kryté pódium, předtím Sad SNP)
• Sad míru na Bôrik (Bôrický park)
• Sad Studničky
• Budatínský park (v areálu Budatínskeho zámku)
• Pekařská park (v areálu zámečku)
• Lesopark Chrast (mezi sídlišti Vlčince a Solinky)
• Lesopark Bôrik

Sport

• fotbal – v Žilině se hraje nejvyšší fotbalová liga, jejíž zástupcem je městský klub MŠK Žilina. Klub se v roce 2002 poprvé stal mistrem Slovenska. Od té doby získal tento titul ještě v letech 2003, 2004, 2007 a 2010.
• hokej – v Žilině se hraje slovenská hokejová extraliga, jejíž zástupcem je klub MsHK Žilina. V roce 2006 se klub poprvé stal mistrem Slovenska.
• kanoistika – Slalom a sjezd na divoké vodě. Kluby: Sokol Žilina a ASK ŽKV Žilina
• cyklistika – CyS Žilina
• plavání – Mestská krytá plaváreň – s 50 m olympijským bazénem, ​​otevřená v roce 1963.
• golf – První Žilinský Golfový Klub
• futsal – DIADORA Futsalové Žirafa liga
• basketbal – Žilina je účastníkem nejvyšší basketbalové ligy ČR.
• bowling – Městská bowlingová liga
• bridž – žilinský bridžového klub

Doprava

Žilina je významný dopravní uzel. Zajišťuje spojení ve směru do Polska, Česka, Ukrajiny nebo na jih. Odedávna je křižovatkou obchodních cest. Již v roce 1364 uherský král Ludvík I. Velký přikázal vybudovat cestu z Košic do Pováží. Zmínka o mostě přes Váh při městské části Budatín se datuje již v roce 1438.

V Žilině se setkávají tři cesty mezinárodního významu E 50, E 75, E 442. Dálnice D1 z Bratislavy do Košic v současnosti končí v Hričovskom Podhradína křižovatce dálnic D1 a D3. Z Hričovského Podhradí pokračuje do Žiliny dálnice D3, která končí v Strážove, městské části Žiliny. Ze Strážova je město napojeno dálničním přivaděčem (ve výstavbě) na křižovatku estakáda. V budoucnu se plánuje s pokračováním výstavby dálnice D3 přes Vodní dílo Hričov směrem na Čadca a Polsko.

Železniční doprava je v Žilině velmi frekventovaná. Důležité je křižování železničních tratí E 42 a E 52, které plní funkci mezinárodních magistrát. Železniční stanice Žilina se nachází na trase panevropského koridoru č.. 5. Nejvíce rychlíků jezdí na trati z Bratislavy do Košic. Ve městě se křižují tratě 126 (Žilina – Rajec), 127 (Žilina – Mosty u Jablunkova) a 180 (Žilina – Košice).

Žilina využívá mezinárodní letiště při Dolním Hričově, které bylo spuštěno do provozu v roce 1975. Délka přistávací plochy je 1200 m. Od roku 2005 se létá na pravidelné lince Žilina – Praha 2 krát denně.

Městská doprava byla zavedena v roce 1949 av roce 1994 začala pravidelná trolejbusová provoz. (Viz trolejbusová doprava v Žilině)

Školství

V Žilině se nachází Žilinská univerzita, která má sedm fakult a byla založena v roce 1953. Ve městě působí 5 gymnázií a 16 středních odborných škol a učilišť. Významnou školou je Konzervatoř v Ostravě, které je jedno z největších na Slovensku. Město zřizuje 18 základních škol.

Průmysl a obchod

Podstatnou část průmyslu v Žilině tvoří strojírenský, automobilový (KIA), chemický (Považské chemické závody), dřevozpracující (Drevoindustria), textilní (Slovenia), papírenský (Metsä Tissue) a potravinářský průmysl (lokty, Peza), stejně jako stavebnictví (Váhostav ). V oblasti IT ve městě působí společnosti Siemens, Azet.sk a jiný.

Zdroj: Wikipedia.org.